Využívání zdravotních údajů a digitálních zdravotnických technologií má velký potenciál pro zlepšení přístupu občanů ke zdravotnickým službám, zvýšení kvality a účinnosti zdravotní péče, rozvoj individualizovaných přístupů a podporu výzkumu a inovací. Politický program Digitální dekády do roku 2030 je hnací silou pokroku směrem k univerzálnímu přístupu občanů EU k elektronickým zdravotním záznamům a k posílení postavení pacientů prostřednictvím digitálního zdraví.
Tato studie zkoumala pokrok, kterého dosáhly členské státy EU (stejně jako Norsko a Island), pokud jde o přístup občanů k jejich elektronickým zdravotním záznamům. Výsledky popisují aktuální stav k 31. prosinci 2023. Pro toto monitorování byl použit kompozitní ukazatel, který zahrnuje čtyři vrstvy, které komplexně analyzují více aspektů přístupu k záznamům elektronického zdravotnictví: zavádění služeb elektronického přístupu pro občany, kategorií přístupných zdravotních dat, používaných přístupových technologií (eID, přístup prostřednictvím portálů nebo aplikací), pokrytí (poskytovatelé obyvatelstva a poskytovatelů zdravotní péče) a spravedlivých přístupových příležitostí.
Jak si EU vede v tom, že občanům umožňuje přístup k údajům o elektronickém zdravotnictví?
Evropa zlepšuje svou vyspělost, pokud jde o ukazatel elektronického zdravotnictví. Průměrné celkové kompozitní skóre v EU-27 se zvýšilo na 79 % ze 72 % v loňském roce. Výsledky ukazují, že země postupují dobře, pokud jde o usnadnění přístupu občanů k elektronickým zdravotním záznamům. Dvacet dva členských států (81 %) se v uplynulém roce zlepšilo. Dostupnost různých typů dat se zlepšila, zejména v rámci kategorie elektronických výsledků a zpráv, více kategorií poskytovatelů zdravotní péče je propojeno a poskytuje data a více on-line služeb přístupu se řídí pokyny pro přístup k internetovému obsahu.
Existuje několik oblastí pro další pokrok. Na konci roku 2023 poskytly všechny členské státy (100 %) občanům určitou formu vnitrostátních nebo regionálních služeb on-line přístupu k jejich zdravotním údajům. Stále však existují mezery v pokrytí obyvatelstva, což znamená, že ne všichni lidé mají přístup k těmto službám. Aby byl do roku 2030 splněn cíl 100 %, musí se přístup stát univerzálním. K přístupovým službám musí být připojeno více poskytovatelů zdravotní péče, zejména soukromých, neboť v současné době údaje poskytují převážně poskytovatelé zdravotní péče z veřejného sektoru. Mezi různorodým výběrem zdravotních údajů mají některé typy údajů omezenou dostupnost, zejména údaje o lékařských obrazech (26 %) a zdravotnických prostředcích/implantech (52 %). Musí být zajištěno plné provedení příslušných právních nástrojů, jako je nařízení eIDAS a směrnice o přístupnosti internetových stránek.
Které země umožňují přístup k údajům o elektronickém zdravotnictví nejúplnějším způsobem?
Mezi pět nejvyspělejších zemí EU-27 patří Belgie (100 %), Dánsko (98 %), Estonsko (98 %), Litva (95 %) a Polsko (90 %). Největší zlepšení oproti minulému roku bylo zaznamenáno u Francie (+25 bodů), Portugalska (+23 bodů), Slovenska (+20 bodů) a Německa (+17 bodů).
Obraz napříč čtyřmi rámcovými vrstvami
V roce 2024 všechny členské státy poskytují občanům určitou formu vnitrostátních nebo regionálních služeb on-line přístupu k jejich zdravotním údajům. Dvacet tři členských států (89 %) uvádí, že poskytuje přístup k elektronickým zdravotním záznamům prostřednictvím centralizované služby přístupu. Zbývající čtyři členské státy (Irsko, Itálie, Španělsko a Švédsko) uvádějí, že regionální služby mají.
EU-27 dosáhla průměrného skóre 74 % v tematické vrstvě u kategorií dostupných údajů o zdravotním stavu, což je od loňského roku nárůst o 10 procentních bodů. Jedná se o tematickou vrstvu s nejnižším hodnocením ze čtyř vrstev konceptualizovaných v metodice elektronického zdravotnictví, která se však nejvíce zlepšila.
Mezi nejvyspělejší kategorie zdravotních údajů patří údaje o identifikaci (skóre zralosti 94 %), osobní údaje (90 %), ePrescription (85 %), eDispensation (81 %), současné a relevantní léčivé přípravky v minulosti (79 %) a výsledky laboratorních testů (78 %). Nejméně vyzrálé kategorie údajů zahrnují údaje o lékařských obrazech (26 %), zdravotnických prostředcích a implantátech (52 %), zprávách o propuštění z nemocnice (69 %) a postupech/operacích (70 %). Od loňského roku však zpřístupnilo lékařské zobrazovací zprávy dalších 6 zemí. 17 členských států (63 %) zlepšilo buď poskytnutím více kategorií zdravotních údajů, nebo poskytnutím dostupných údajů včas.
V roce 2024 dosáhl průměr EU-27 pro tematickou vrstvu týkající se přístupových technologií a pokrytí 80 %, což je oproti předchozímu roku zlepšení o sedm procentních bodů.
Sedmnáct členských států (63 %) umožňuje občanům používat bezpečnou elektronickou identifikaci (předběžně) oznámenou podle nařízení eIDAS, aby se při používání on-line přístupové služby ověřovali. Jedná se o zlepšení ve srovnání s minulým rokem, kdy pouze polovina zemí EU měla v souladu s nařízením eIDAS svou elektronickou identifikaci (předběžně) oznámenou.
Všechny členské státy s výjimkou Irska nabízejí přístup k elektronickým zdravotním datům prostřednictvím internetového portálu. Pouze jeden zdravotnický region v Irsku nabízí přístup ke zdravotním datům, a to pomocí nativní mobilní aplikace. 14 členských států (48 %) uvádí, že občanům nabízí on-line portál (portály) i nativní mobilní aplikace (mobilní aplikace) jako způsoby přístupu k jejich elektronickým zdravotním záznamům. Pokud jde o pokrytí obyvatelstva, 20 členských států (74 %) uvádí, že 80–100 % obyvatel daného státu může technicky využít online přístup k elektronickým zdravotním záznamům k prohlížení jejich zdravotních údajů. Celkem 16 členských států zlepšilo své skóre v oblasti přístupových technologií a pokrytí.
Poskytovatelé veřejné zdravotní péče (72 %) jsou lépe propojeni než soukromí poskytovatelé zdravotní péče (55 %). Zároveň je pokrytí poskytovatelů zdravotní péče, kteří jsou připojeni a poskytují relevantní zdravotní údaje, nejníže hodnoceným dílčím ukazatelem této tematické vrstvy. Pouze sedm členských států (26 %) uvádí, že alespoň 60 % poskytovatelů zdravotní péče ve všech příslušných kategoriích zařízení (např. zařízení primární péče, zařízení sekundární péče, geriatrické pečovatelské domy atd.) poskytuje (alespoň některé) relevantní údaje pro přístupovou službu. Nicméně 11 členských států (41 %) rozšířilo počet kategorií propojených poskytovatelů zdravotní péče od posledního roku.
V roce 2024 se průměr pro tematickou vrstvu příležitostí k přístupu v EU-27 ve srovnání s předchozím rokem zvýšil o sedm procentních bodů a dosáhl 77 %.
Sedm členských států (Rakousko, Belgie, Dánsko, Estonsko, Německo, Litva a Polsko) získalo plné body: všechny čtyři požadavky jsou plně zavedeny pro přístup zákonných zástupců, oprávněných osob, poskytování asistenčních mechanismů pro znevýhodněné skupiny a v souladu s WCAG v2.1 a směrnicí o přístupnosti webových stránek.
Základní informace
Údaje byly shromážděny formou průzkumu, který se uskutečnil v období od dubna do května 2024, a tyto údaje prezentuje k 31. prosinci 2023. Respondenti byli příslušné vnitrostátní orgány.
V návaznosti na přijetí prohlášení o evropských digitálních právech a zásadách a programu politiky digitální dekády do roku 2030, na nichž se společně dohodly Evropský parlament, členské státy a Komise, byl v úzké spolupráci s členskými státy vypracován komplexní rámec pro monitorování s cílem poskytnout nástroje ke sledování pokroku při dosahování digitálních cílů a cílů, jichž má být dosaženo do roku 2030, a každoročně podávat zprávy o pokroku při dosahování digitálních cílů a cílů pro všechny členské státy EU ve čtyřech oblastech: digitální dovednosti, digitální infrastruktura, digitalizace podniků a veřejných služeb. Cíl elektronického zdravotnictví, kterým je přístup k elektronickým zdravotním záznamům, doplňuje další dva cíle: cíl zajistit 100 % přístupnost klíčových veřejných služeb on-line a cíl přístupu k zabezpečené elektronické identifikaci (eID) pro 100 % občanů Unie.